Novinky / Aktuálně

19.07.2017

Na pulty jde další kniha o Antonínu Kalinovi

TŘEBÍČ (ap) Antonín Ka­lina, třebíčský hrdina, který zachránil více než 900 dčtí st koncentračního tábora Buchenwald. Kniha s tímto ná­zvem od mladé autorky Anety Chytkové bude 24. 7. v 16 ho­din slavnostně uvedena při za­hájení letošního ročníku festi­valu židovské kultury Šamajim v třebíčské Zadní synagoze.

O Antonínu Kalinovi (1402 - 1990) se dnes devatenáctiletá autorka knihy Aneta Chytková poprvé dozvěděla o letních prázdninách roku 2015. Později měla možnost zúčastnit se slavnostního odhalení pamětní desky Antonínu Kalinovi v třebíčské židovské čtvrti, kterého se zúčastnila také Alexandra Bodamer. jeho jediná vnučka. Setkaní se spisovatelem a novinářem Stanislavem Motlem nebo Kalinovým synovcem Jaromírem Slavíkem dalo autorce o Kalinovi spoustu dalších a nových informaci. V knize se věnuje životu Antonína Kaliny před válkou, jeho dětství, profesi obuvníka i politické činnosti v komunistické straně, v třebíčské městské radě a třeba i v chudinském výboru. Věnuje se i Kalinovým politickým přestupkům. „To, že byl Antonín Kalina razantní, a ne vždy respektoval autority, nenechal si vše líbit a často dělal jiné věci, než měl, mu do jisté míry pomohlo v koncentračních táborech. Bez určité dávky drzosti by zřejmě později v koncentračním táboře Buchenwald nezachránil více než 900 dětí,“ konstatuje na straně 22 své knihy Chytková.

Zásadní části knihy je pak líčení života za války, neboť Kalina byl zatčen v den jejího vypuknutí 1. záři 1939, když šel do práce do továrny Baťa. Přes Jihlavu a Znojmo se pak dostal do koncentračního tábora Dachau, ale už 28, záři se dostal do Buchenwaldu, kde za rok působil jako štubák, tedy zástupce blokového. V létě 1944 pak přestoupil na blok č. 66, kde byl jmenován blokovým. Po náletu spojenců na Buchenwald dne 24. srpna 1944, kdy byly zničeny i některé kancelářské objekty a už neexistoval úřední seznam vězňů, se Kalinovi záměnou spisů vězňů živých za mrtvé dařilo zachraňovat mnohé z nich.

„Stále se dají objevovat nové věci a nové informace. Jen k lomu musí člověk mít dobrou příležitost, pakli správně uchopit... Myslím, že se pokračovat v tomto úsilí pořád dá, například vím, že další informace o záchraně dětí mohou být uloženy třeba v Buchenwaldu, nebo i v pražském Židovském muzeu, kam jsem ale, bohužel, neměli přístup,“ konstatovala v této souvislosti Aneta Chytková, pro kterou se základem knihy stala její práce zpracovaná v rámci středoškolské odborné činnosti. V příštím školním roce začne Chytková studovat na Masarykově univerzitě v Brně obor mediální studia a žurnalistika v kombinaci s politologií.

Zajímavou přílohou knihy je text pamětního listu rozdávaného v dubnu 1945 výmarským nacistům, kteří museli navštívit koncentrační tábor Buchenwald. Nechybí ani slova písně „Buchenwald“, která se stala oficiální hymnou tábora. Kniha obsahuje i stručně vylíčeni osudů některých zachráněných dětí. Je mezi nimi třeba i novinář a autor více než 40 knih Elie Wiesel, jemuž byla v roce 1986 udělena Nobelova cena za mír. Svou knihu Chytková věnovala vzpomínce na dalšího z těchto dětí, Pavla Kohna, který se však už jejího vydání nedožil.

Po válce se stal Antonín Kalina vedoucím výrobně technického oddělení na tehdejším ministerstvu lehkého průmyslu a často cestoval po státech Evropy. Na koncentrační tábory vzpomínal slovy: „Bylo to škaredé, ale je to za mnou a já už na to nechci vzpomínat.“ V závěru knihy autorka připomíná vyznamenání udělená Antonínu Kalinovi, především udělení titulu Spravedlivý mezi národy, kterého se Kalinovi dostalo dvacet dva let po jeho smrti v roce 1012 v Jeruzalémě.

Knihu vydal František Jůza, na její realizaci se podílelo Městské kulturní středisko Třebíč. Publikaci s pevnou vazbou a černobílými reprodukcemi fotografií vytiskl na kvalitním papíře Amaprint. K dostání bude v Třebíči v informačních centrech města.

Zdroj: Horácké noviny. út 19.07.2017

galerie