Novinky / Aktuálně

12.09.2018

Proč dochází k úbytku lidí v Třebíči?

Incomingový tým projektu Třebíč žije! uspořádal 12. září kulatý stůl na téma Demografický vývoj na Třebíčsku. Snažil se najít odpověď na otázku, proč dochází k odlivu lidí z Třebíče a jaký je demografický vývoj za posledních několik let. Zúčastnili se ho zástupci škol, firem a také starostové z Třebíčska.

Právě incomingový tým od roku 2015 intenzivně pracuje na strategickém rozvoji města. Zaměřují se na tři cílové skupiny, a to jsou podnikatelé, turisté a rezidenti.  Jedna z oblastí, na kterou je zapotřebí zaměřit pozornost, je demografický vývoj v Třebíči a v celém bývalém okrese. „Jsme si vědomi, že bez důkladné analýzy a monitorování situace nelze situaci pochopit a hledat řešení,“ uvedl Pavel Pacal, který vede incomingový tým.

Pokles obyvatel se projevuje na celé Vysočině

Od roku 2012 se na Vysočině projevuje neustálý pokles počtu obyvatel. „S výjimkou okresu Jihlava se v posledních letech ve všech ostatních okresech v kraji počet obyvatel snížil,“ konstatoval radní města Třebíče Pavel Pacal. Na území Kraje Vysočina žilo ke konci roku 2017 celkem 508 916 obyvatel. Před šesti lety to by 511 207 obyvatel. I u nás se projevu celospolečenský trend stárnutí populace. V Třebíči se před deseti lety narodilo 462 dětí, v loňském roce to bylo pouze 367 dětí. Klesá počet narozených dětí a zvyšuje se počet zemřelých. V roce 2008 v Třebíči zemřelo 295 lidí, vloni to bylo 353.

Z Třebíče odcházeli lidé do okolních vesnic

V letech 2004–2016 došlo sice k poklesu obyvatel Třebíče, ale počet zase narostl v okolních obcích. Podle Pacala je to dáno tím, že v Třebíči chyběly pozemky na individuální výstavbu. Další roli hraje to, že se lidé stěhují blíže k velkému zaměstnavateli, a to je Jaderná elektrárna Dukovany. Znatelný úbytek populace souvisí také se stárnutím obyvatel, často v kombinaci se zánikem velkých zaměstnavatelů. V úvahu také musíme brát nižší porodnost. „Je to trend v celé České republice a nebude se zlepšovat. I na to se musíme v regionu připravit,“ říká Pavel Pacal. 

Prognózy ukazují na úbytek obyvatelstva vlivem nižší porodnosti

Vzhledem ke snižujícímu se počtu žen ve věku nejvyšší plodnosti bude počet narozených dětí ve všech regionech do roku 2028 klesat. Od roku 2029 dojde k několikaletému růstu počtu narozených, což bude dáno tím, že začnou mít děti početnější ročníky žen narozených v

první dekádě 21. století. Po roce 2040 se však bude počet narozených opět snižovat ve všech regionech. Tento jev bude mít pochopitelně za následek přirozený úbytek obyvatelstva v České republice i na Třebíčsku. Rozdíly se budou zvyšovat. Zatímco v současné době by měl být počet narozených jen o necelé tři tisíce nižší než počet zemřelých, na konci této dekády již rozdíly překročí deset tisíc, za dvacet let se budou pohybovat kolem třiceti tisíc a na konci období dojde k překročení hranice čtyřiceti tisíc osob. 

Na demografickém vývoji Třebíčska se výrazně podílí Jaderná elektrárna Dukovany

V roce 2001 a především pak v roce 2011 lze zaznamenat značný úbytek počtu obcí, kde počet pracovních příležitostí převyšuje počet ekonomicky aktivních obyvatel. Jedná se především o Třebíč, Moravské Budějovice i Znojmo. Z výčtu center pracovní dojížďky mizí i některá větší města regionu. Vzhledem k velikosti města a jeho funkčnímu postavení v regionu může být poměrně překvapivým příkladem takového bývalého centra pracovní dojížďky právě Třebíč. „Svůj vliv zde sehrává dojížďka za prací do Dukovan. Třebíč

si tak zachovává svoji obytnou a obslužnou funkci, pracovní funkce byla oslabena krachem řady velkých firem, na což si všichni jistě vzpomínáme,“ vysvětlil Pavel Pacal.

Mezi vystupujícími byl také předseda Energetického Třebíčska Vítězslav Jonáš, který hovořil o vztahu regionu k jaderné elektrárně. Její přítomnost na sebe váže tisíce pracovních míst. Také proto se netrpělivě očekává finální rozhodnutí vlády o výstavbě nového jaderného zdroje. „Na tuto největší investici v dějinách České republiky se potřebují připravit nejen firmy, ale také školy, obce i zdravotnická a volnočasová zařízení,“ zdůraznil Vítězslav Jonáš. Zároveň ocenil město Třebíč, které se aktivně podílí na činnostech, které upozorňují vládu na nutnost nové výstavby.

Na předsedu Energetického Třebíčska navázal David Hána z Karlovy univerzity, který na základě socio-ekonomického výzkumu přednesl možné scénáře vývoje regionu s ohledem na výstavbu nového jaderného bloku či na utlumení a ukončení provozu elektrárny.

Prezentace se zajímavými čísly, díky kterým lze odhadnout další demografický vývoj na Třebíčsku, najdete na webu www.trebiczije.cz.